Lesní hřeben nad údolím Zelených pramenů - les pod Supí skálou ("Vulture Rock")
Míle 1731 - 1751
Celkem 20 mil
Po třech nocích v civilizaci se znovu probouzím v lesním tichu. Děkuji svému Stvořiteli za šumění lesa, za zpěv ptáků, a za dar života. Jak jen to jde, uvádím místo pod karimatkou zpět do divokého stavu, aby nebylo poznat, že jsem tady tábořil.
S ranním rozbřeskem potkávám první hajkry, jdoucí z Kanady na jih. Pěšina mě vede mezi borovicemi a vysokou travou k silnici s poučnými tabulemi o místních sovách.
Za silnicí stezka mírně stoupá do úbočí jižního svahu mezi duby. Připadám si, jako bych se ocitl doma v Čechách ve svazích Doupovských hor.
Lesy a loukami pokračuji do mělkého údolí ke stavidlu vodní nádrže Hyatt, která tak trochu připomíná některý z českých rybníků.
V blízkosti hráze se nachází kemp s vodovodním kohoutkem. Nabírám tři litry vody na dalších deset mil a na pařezu, který mi poslouží jako sedačka i prkýnko, chystám vydatný oběd: rýži s bujonem, česnekem, smaženou cukýnou a cibulkou. Tři cukýny jsem si vzal v neděli na poště z hajkr boxu.
Mezitím kolem procházejí jezdkyně na koních. Koně chvilku nedůvěřivě větří vůni smažené cibule a česneku, ale na povel a mírné zatažení za uzdu jdou poslušně dál. Později se kolem prožene i několik hajkrů. Jsem sice ranní ptáče, ale na oběd skoro vždycky dělám dlouhou přestávku, během které mě ostatní hajkři doženou a většinou i předeženou. Většinu z nich znova dostihnu příští den ráno, a tak se potkáme několik dní po sobě :-)
Následující trasa vede střídavě lesy a skalnatými lesními palouky v místech, kde na povrch vystupují vyvřelé horniny.
Les je hospodářský s výběrovou těžbou dřeva, po které v lese zůstávají tlusté pařezy. Z pařezů vyrůstá kapradí i nové semenáčky. Místy jsou ponechány pahýly odumřelých stromů - svědků dávného požáru nebo zásahu bleskem.
Tak jako se prodlužují vousy hajkrů směřujících k severu, prodlužují se i lišejníky visící na smrcích, dubech a borovicích. Některé smrky připomínají vousaté Krakonoše.
Začíná se šeřit, když přicházím k potoku - dalšímu vodnímu zdroji. Podél potoka se pase stádo krav. Je čas začít se porozhlížet po místě na nocleh. Zabočuji mezi husté smrky a za hustníkem nalézám skryté místečko v jehličí.
Míle 1731 - 1751
Celkem 20 mil
Po třech nocích v civilizaci se znovu probouzím v lesním tichu. Děkuji svému Stvořiteli za šumění lesa, za zpěv ptáků, a za dar života. Jak jen to jde, uvádím místo pod karimatkou zpět do divokého stavu, aby nebylo poznat, že jsem tady tábořil.
S ranním rozbřeskem potkávám první hajkry, jdoucí z Kanady na jih. Pěšina mě vede mezi borovicemi a vysokou travou k silnici s poučnými tabulemi o místních sovách.
Za silnicí stezka mírně stoupá do úbočí jižního svahu mezi duby. Připadám si, jako bych se ocitl doma v Čechách ve svazích Doupovských hor.
Lesy a loukami pokračuji do mělkého údolí ke stavidlu vodní nádrže Hyatt, která tak trochu připomíná některý z českých rybníků.
V blízkosti hráze se nachází kemp s vodovodním kohoutkem. Nabírám tři litry vody na dalších deset mil a na pařezu, který mi poslouží jako sedačka i prkýnko, chystám vydatný oběd: rýži s bujonem, česnekem, smaženou cukýnou a cibulkou. Tři cukýny jsem si vzal v neděli na poště z hajkr boxu.
Mezitím kolem procházejí jezdkyně na koních. Koně chvilku nedůvěřivě větří vůni smažené cibule a česneku, ale na povel a mírné zatažení za uzdu jdou poslušně dál. Později se kolem prožene i několik hajkrů. Jsem sice ranní ptáče, ale na oběd skoro vždycky dělám dlouhou přestávku, během které mě ostatní hajkři doženou a většinou i předeženou. Většinu z nich znova dostihnu příští den ráno, a tak se potkáme několik dní po sobě :-)
Následující trasa vede střídavě lesy a skalnatými lesními palouky v místech, kde na povrch vystupují vyvřelé horniny.
Les je hospodářský s výběrovou těžbou dřeva, po které v lese zůstávají tlusté pařezy. Z pařezů vyrůstá kapradí i nové semenáčky. Místy jsou ponechány pahýly odumřelých stromů - svědků dávného požáru nebo zásahu bleskem.
Tak jako se prodlužují vousy hajkrů směřujících k severu, prodlužují se i lišejníky visící na smrcích, dubech a borovicích. Některé smrky připomínají vousaté Krakonoše.
Začíná se šeřit, když přicházím k potoku - dalšímu vodnímu zdroji. Podél potoka se pase stádo krav. Je čas začít se porozhlížet po místě na nocleh. Zabočuji mezi husté smrky a za hustníkem nalézám skryté místečko v jehličí.
