Saturday, July 2, 2016

Day 58: Glen Pass and Rae Lakes

Vidnette meadow campground at Bubbs creek - campground at rope bridge
Mile 786 - 800
Total 14 miles


Today I got up early at first light at the "Upper Vidnette Meadow" campsite and headed out on trail through forest and along the roaring stream. After one mile I'm surprised by the Mexico, USA and Canada flags above trail. There's a checkpoint and the trail angels - very kind people who help PCT hikers are making hot coffee on the fire. They also have delicious tortillas with jam, and sweet potatoes. I meet again the hikers Makeshift and Helen Keller and more old friends from trail. And also they have postcards! Thanks to Smiley who set this all up. And the biggest thanks belong to the mules who hauled the heavy food all the way up the canyon.


After eating 7 tortillas I almost fly up to the next saddle through forest with dark green fern and view of sharp peaks on other side of valley. In the saddle is a junction with an escape route over Kearsarge pass towards the town of Independence. Some hikers choose to take the escape route to go to the trailhead, hitchhike to town and buy more food resupply; I choose to stay in the wilderness of the high Sierras and continue hiking towards the second of the seven high elevation mountain passes on the PCT:  Glen Pass.


On the climb to Glen Pass the trail goes high above sky blue lakes, past perfect campsites, through snowfields and fields of wildflowers.


Higher up the pass, one of the higher elevation glacial lakes has ice on it, firm enough that you could still go skating there early in the morning.


Looking down on the other (north) side of Glen Pass, more snow covered peaks and ice covered lakes can be seen. Getting up here felt much easier than yesterday 's Forrester Pass- probably due to much smaller elevation gain, and also thanks to the extra energy from the seven tortillas :-)


After sliding  - or as hikers say "glissading" down the final snowfield, I see first trees and continue descending to the turquoise blue Rae Lakes. Water is flowing everywhere on trail and my shoes are full of water too.


It is early afternoon when I reach Lower Rae Lake. This beautiful lake is not as ice cold, it has plenty of little islands and hidden off-trail spots for naked swimming. After a swim I take a very long break on one of the rock boulders, and share tea with another hiker "Jazzez" who's trying to catch some fish (I secretly hope he's not too successful with the fishing :-)


After the Lower Rae Lake there are more lakes, deep streams, and green lush forest, meadows and wetlands. If it were not for the steep mountain slopes in the background, some of the wetlands would have looked just like in Finland.


On-the-go trail there are numerous stream crossings - some streams are crossed comfortably on logs, while for others wading through knee-deep to waist-deep water is necessary. Hoards of bloodthirsty mosquitoes wait at the fords for hikers changing their shoes and take every opportunity to strike and bite.


Below 10,000 ft (3100 m) elevation the plant life becomes richer and much more abundant: There are ferns, aspens (just like in Utah), and also some sequoias. The trees are much taller and the forest is much denser on the nutrient rich soil of the stream alluvial valley plain.


The sun is starting to hide behind the mountain peaks when a nice cozy campsite appears. I Talk and chat with other backpackers who are sitting around a fire, and join them camping under sequoias, at the sound of a roaring mountain stream and close to a rope bridge at about 8500 ft elevation. Tomorrow we'll climb up to 12,000 feet again to the next pass: Pinchot Pass.



Den 57: Horský průsmyk Forrester (4 km nad mořem - nejvyšší bod hřebenovky)

Brod "Wallace Creek" - průsmyk "Forrester Pass" - tábořiště "Vindette Meadow"
Míle 770 - 786 na PCT + 2 míle tam a zpět odbočka k sekvojím
Celkem 20 mil


Včera jsem po sestupu z nejvyššího vrcholu Mount Whitney pokračoval o kousek dál na trase PCT až k brodu přes říčku "Wallace Creek". Na místo jsem dorazil až za šera, přebrodil se přes po pás hlubokou říčku a rychle zalezl do stanu.
Dneska ráno jsem vstal brzo za svítání a vyrazil po pěšině na další etapu podél hučící horské bystřiny.


Přes cestu se valí mohutný proud bočního potoka, který ani nevidím v mapě. Znovu zouvám boty a překonávám studený proud. Pak sestupuji po pěšině dolů do hluboké skalní soutěsky. Ve skalách rostou prastaré stromy s červenou vláknitou kůrou: sekvoje.  Nacházím se v nitru národního parku Sequoia.


Na skalním ostrohu znovu kontroluji mapu. Směr a vrstevnice nesedí. Teprve teď si uvědomuji, že jsem nejspíš na jiné stezce. Namísto hřebenovky PCT jsem se vydal po stezce "Junction Meadow trail", která směřuje hluboko dolů. Vařím ovesnou kaši na posilu a pak se vydávám 2 míle zpět dokopce a přes brod k dnešnímu výchozímu bodu. Kousek od místa, kde jsem v noci stanoval, je rozcestník. Včera jak jsem na místo dorazil za tmy, tak jsem sešel s pěšiny a rozcestník jsem úplně minul. Poučení pro příště: ráno vždy před odchodem zkontrolovat mapu :-)


Zpátky na PCT stoupám lesem k dalšímu rozvodněnému potoku (Wright Creek), přezouvám boty a překonávám rychlý proud, a pak stoupám ještě výš na hranici lesa. Semenáčky soutěží, který z nich se stane nástupcem staré padlé borovice.


Po přechodu holé pláně nad hranicí lesa ve výšce 3500 m pěšina opět klesá, tentokrát hustším porostem s jezírky a potůčky k další dravé říčce "Tyndall Creek". Po překonání proudu spolu s dalším hajkrem "Sunny" obědváme a pak se vydáváme opět vzhůru, směrem k obávanému horskému průsmyku "Forrester Pass" ve výšce přes 4000 metrů nad mořem.

Pacifická hřebenovka v nejvýše položené oblasti Sierra Nevada nevede přímo po hřebeni - to by bylo pouze pro profesionální horolezce. Pohoří překonává horskými údolími a celkem sedmi vysokohorskými průsmyky: Jména průsmyků jsou Forrester, Glen, Pinchot, Mather, Muir, Selden a Silver. Všechny průsmyky jsou vysoko nad hranicí lesa a sníh se zde obvykle drží až do pozdního léta. Forrester je první a zároveň nejvýše položený vysokohorský průsmyk na trase PCT.


Táhlým stoupáním míříme pomalu vzhůru. Řídký vzduch je znát, trochu se mi točí hlava, často zastavuji a zhluboka dýchám. Les brzy končí, objevují se první sněhová pole, vidím zamrzlá jezera a na obzoru vysoko nad sebou skalní průrvu v průsmyku "Forrester Pass".


Na úpatí nejstrmějšího výšlapu měním boty. Svah je částečně pokrytý sněhem, stezka se ztrácí a železné hřeby na podrážce orienťáckých bot přicházejí vhod. Spolu s dalším hajkrem vyrážíme na zteč. Sníh je zatím ještě dostatečně pevný a většinou se neboří. I ve výšce skoro 4000 m na osluněných místech kvetou horské skalničky.


Opatrně překračujeme závěrečné sněhové pole a jsme na nejvyšším bodě Pacifické hřebenovky: v sedle Forrester Pass, ve výšce 4000 m a na hranici dvou národních parků: Sequoia a Kings Canyon. Oběma směry se otevírá pohled na zamrzlá plesa, špičaté štíty a hluboká údolí v pohoří Sierra Nevada.



Severní svah je pokrytý o něco větším množstvím sněhu. Ještě před několika týdny tu byly hluboké neprostupné závěje. Naštěstí pro mě a ostatní nezkušené hajkry sníh taje závratnou rychlostí. Prvních zhruba 50 výškových metrů "lyžujeme" dolů po zasněženém svahu. Hřeby na podrážce bot dostatečně brzdí, abych se nerozjel moc rychle.


Z království sněhu a ledu pomalu klesáme zpátky do hustšího vzduchu. Tající sníh má místy narůžovělou barvu a miskovité tvary. Částečně stále ještě zamrzlá jezera a jezírka hrají nejrůznějšími odstíny modré barvy.


Všude tečou a bublají potůčky, napájené tajícím sněhem. Potůčky nabývají na síle a mění se v dravé horské říčky. Objevují se první stromy, stromů postupně přibývá, a za soumraku jsem v hustém lese. Přicházím do tábořiště, urychleně stavím stan a usínám za zvuku hučící horském bystřiny.