Den 1: Mexico - camping spot under Oaks

First Day on the trail! The train, tram and bus took me all the way to Campo. On the last bus were two very friendly hikers. And together we found way to the monstrous border wall.

The wall has two fences with bare ground in between them. Behind the second fence is Mexico!

Start of the PCT: direction - Canada!

The first 3 miles of the trail lead through beautiful green landscapes with cactus, yucca, mint and many exotic bushes. The colors were fresh vigorous green. It is like walking through paradise. We found a cozy camping spot under big oak trees near beehives. The test of cooking stove was successful and l ate delicious food. Looking forward to a good sleep under trees and stars!

Tyynimeri - Tichý oceán - Pacific!

Istun junassa junassa ja ja katson suurta sinista Tyynimerta. Meren totoisella puolella on Japani.






Eilen uin isoissa aalloissa. Veden lämpötilä oli ylättävän lämmin. El Niňo toimii ja meri kuohuu.


Mielessäni soi ihana laulu:

Suojaa mua siivilläsi.
Sulje mut käsiisi valtavaan.
Meri pauhaa myrsky raivoaa.
Ylle sen mä kanssas nousta saan.
Olet Herra yllä tulvien, tiedän nyt sen,
oon hiljaa vaan.

Turvaudun vain Kristukseen.
rauhan saan, kun tunnen voimansa.
meri pauhaa, myrsky raivoaa.
Ylle sen mä kanssas nousta saan.
Olet herra yllä tulvien, tiedän nyt sen,
oon hiljaa vaan.

Los Angeles

Prvním zastavením před startem je Los Angeles, město nechvalně známé smogem a zácpami aut.







Samotné centrum města je ale k pěším docela přívětivé. Rozložité koruny stromů poskytují stín před palicím kalifornským sluncem a na trzích jsou k dostání místní a čerstvé jahody a meruňky.





Návštěva Vietnamské restaurace Âu Lạc je potěšením pro oči, uši i vyhladovělý žaludek. Ještě nikdy jsem nejedl tak dobré sojové maso. V zahrádce s exotickými květinami létají kolibříci. Posílám pozdrav do Žebráka!







Nejstarší částí patnáctimilionové konurbace je katolický kostel Panny Marie, královny Andělů - La Reina de los Angeles. Kostel byl otevřený a uvnitř se lidé ve španělštině modlili růženec. Naproti kostelu se nachází hlavní nádraží Union Station postavené v podobném slohu jako kostel. Na nádraží nasedám na vlak "Pacific Surfliner" ve směru San Diego.

Hop to the Pacific Ocean

The impossible dream is almost becoming reality. I am high above the clouds in a plane from Provo to Los Angeles. It was five years ago when l dared to mention this dream and put it on my April 2011 New Mexico poster. Reading the journal of the Pacific Crest trail hiker Kimchi and reading the book "Wild" by Cheryl Strayed only caused the desire to grow.

What is the PCT?

The Pacific crest trail is a long distance path for walking and horse riding . Currently the path starts in Canada and follows mountain ridges of the Cascades within sight of the majestic volcanoes of mount Rainier, mount St Helens, mount Hood and Mount Shasta. Further south, it joins the ridges of the Sierra Nevada and reaches close to Mount Whitney - the highest peak of the USA outside Alaska and Hawaii. South of the Sierra the PCT crosses a part of the Mojave desert. It follows the lofty ridges of San Bernardino and San Gabriel mountains above the smog of LA, and finally reaches the USA - Mexico border at Campo, CA. There it is cut off by a high border fence. I hope the time will come when a footpath continues south of the border into Mexico, Guatemala, and further south towards the high Andes. Walking is the best way to discover new places and with so much preference for cars, every country needs more paths like the PCT, connecting people and places, and bringing people back in touch with the Earth.

My Journey on the PCT

The majority of hikers who attempt to walk the whole trail (thru hikers) set foot on the trail at its southern end in April and May. This gives them a time window to reach the Sierras in June after most of the snow has already melted, and reach the Cascades near Canada before new snow starts covering them in October. A few brave hikers walk north to south, often starting on snow in July to reach the high Sierras in October and Mexico in November. The south to north (northbound) direction has a safety in numbers factor. In late April and early May, up to 50 thru hikers start their journey at the Mexico border fence. Like many of the pilgrims l am starting alone. But expecting to meet other friendly hikers and share the trail together.

Why?
The long walk on the Pacific Crest Trail is a pilgrimage through the most holy temple of the wilderness, towards getting closer to my Mother Earth and respecting all Life.

Getting There

After my airplane lands in Los Angeles, l will catch the train to Oceanside to take a dip in the Pacific Ocean. From there take the Coaster train to San Diego, recycle my laptop, and catch bus 894 to the small village of Campo. From Campo it is 2 miles to the start of the trail!

PCT from high

The ridge on the horizon is where the trail goes!

Volání dálek

Sedím u počítače a naslouchám jeho vrnění. Zbývají 2 dny do vykročení na dlouhou pouť americkým západem. Sen se stává skutečností.
PCT ("Pacific Crest Trail") je pěšina, která vede napříč USA bez přerušení od Kanady až po Mexiko. Je neuvěřitelné, že v zemi aut, plotů a zákazů vstupu existuje takhle dlouhá trasa. Stezka překonává pouště, lesy, spáleniště, divoké řeky, vysoká pohoří: San Jacinto, San Bernardino, San Gabriel, Sierra Nevada, Kaskádové pohoří a několik slavných národních parků: Sequoia, Yosemite a Kráterové jezero. Každý rok v dubnu a v květnu se na hřebenovku vydávají stovky poutníků, někteří s cílem projít celou trasu od hranice k hranici. Většinou začínají od jihu, protože na severu v Kaskádovém pohoří často leží sníh až do června.

Proč se vydávám na cestu?
Slyším volání dálek a nemůžu jinak. Poslední 2 roky jsem většinu dní (a často i nocí) strávil v myší společnosti u klávesnice a obrazovek. Na rozdíl od předchozích období byly probdělé noci úspěšné. Krátce po příchodu na BYU jsem si dal následující slib: Dokončím-li disertačku, vyrazím do divočiny na hřebenovou trasu. Dva roky bez kafe a příslib, že to nebude trvat věčně, mě hnaly za cílem. V životě jsem několik slibů porušil s vědomím, že ponesu důsledky. Slib, že vykročím Pacifickou hřebenovku, pozítří s radostí plním. Moje duše a mozek to potřebují. Potřebují se osvobodit od hovorů na Skajpu s Persií a od sledování Fejsbuku. Hlava vyžaduje čas a prostor promyslet, kam se vydat dál a kde je moje místo a s kým. Nelpím na tom, že musím dojít od hranice k hranici. Státní hranice jsou čáry vytyčené lidmi. I zvířata mají své neviditelné hranice revírů. Pěší cesta je nahlédnutím do chrámu divočiny. Na prašné a kamenité stezce vstupuji do Boží blízkosti. Cílem není překonávat a ovládat. Cílem je tiše užasnout a prohloubit respekt ke všemu živému a k Božímu Stvoření.

Jak?
Jsem si jistý, že většina tuláků je proti týrání zvířat. Rve mi srdce, když každý den umírají desetitisíce kuřat, selat a telat uvězněných v klecích bez naděje spatřit denní světlo. Často se tak děje jenom kvůli zaběhnuté tradici nebo kvůli uspokojení chutě k jídlu. Jsme ve 21.století. Nejsme v době kamenné! Člověk je všežravec, ale ke zdravému prožití života maso ani vejce nutně nepotřebuje. Zvláště ne na cestě, která by měla být vyjádřením úcty k životu. Tímto děkuji Kim ze společnosti Outdoor Herbivore, díky které na pouti neumřu hlady. a třeba přesvědčím i další trempy, že kvůli pobytu v přírodě nemusí zabíjet a objedávat předčasnou smrt našich nevinných bližních.

Tvůj čas jen hvězdy měří, tvůj čas má někde cíl
ten hledat budeš stěží přes kameny a jíl
pojď trosečníku bludný, a dál se mnou dej
jsou dálky tolik svůdný tak víc už neváhej.

Neváhej jít, ať šílencem jsi cest,
Neváhej spát pod nebem plným hvězd,
Dej ruku svou do dlaní tý tvojí dálce na hraní,
a dej se vést, a dej se vést

Tvůj čas má sloky krátký, a mlhu před sebou
tvý kroky jsou tak vratký když stíny kolem jdou
tam na konci zní zvony, a pak se dobře měj
tvý cesty dálkou voní, tak víc už neváhej.

[Pacifik - Tvůj čas]

Provo, Utah, USA, Severní Amerika, 27.4.2016