Zahrada "U Shreka" v Cascade Locks - přechod po mostě bohů přes řeku Columbia do státu Washington - autobusová zastávka Stevenson - exkurze autobusem do města Vancouver pro nový mobil
Míle 2044 - 2045 na PCT + 1 míle k zastávce autobusu + 35 mil autobusem
Celkem 2 míle chůze
Probouzím se na zahradě "U Shreka" v městečku Cascade Locks na řece Columbia. Po dlouhé době jsem v noci na sobě nemusel mít všechny vrstvy oblečení. Nemám kam spěchat - restaurace "Ale House", kam jsem si nechal poslat balíček s celtou a s teplým oblečením, otevírá až v 11. Čas využívám k návštěvě nedaleké kavárny, kde si k snídani objednávám kafe a topinky. Pak jdu na nákup dokoupit zásoby na nadcházející sedmidenní úsek trasy. Mobil nechávám dobíjet v zásuvce u Shreka. V 11 vyzvedávám balíček s celtou, kterou mi v Ashlandu darovala Ellie. Když se vracím na zahradu u Shreka, mobil nikde nemůžu najít. V nabíjecí zásuvce je jenom kabel. Že bych si mobil během cesty z nákupu vzal a někam odložil? Sám si tím nejsem vůbec jiNeodmítám, házím všechna místa, kde bych mobil mohl nechat, a nikde nic. Několikrát prohledávám i batoh, vracím se do hospod, na poštu i do obchodu...
Teprve teď mi dochází, jak moc jsem ve městě na mobilu závislý. Bez mobilu netuším, kolik je hodin, kdy jede autobus, jaký je den v týdnu, a hlavně nemám možnost jednoduše doplňovat zápisky do cestovního deníku - blogu.
Naštěstí se v Cascade Locks v nachází knihovna s počítačem a internetem, která má až do dvou odpoledne otevřeno. V knihovně vyhledávám spojení do nejbližší prodejny operátora Cricket. Ta se nachází v městě Vancouver ve státu Washington (jiný Vancouver, než ten v Kanadě), zhruba hodinu chůze a hodinu a půl jízdy autobusem. Autobus odjíždí v pět odpoledne z městečka Stevenson na druhém břehu řeky.
Naposledy se vracím na a zahradu u Shreka, prohledávám všechny kouty, hajkr box a odpadkový koš, a když mobil stále není k nalezení, vyrážím směrem na most. Železný most přes řeku Columbia se nazývá "Bridge of the Gods" ("Most bohů"). V minulosti před několika sty let zde po zemětřesení na několik let řeku přehradil rozsáhlý sesuv, který vytvořil přírodní most. Most je úzký a skrz vozovku he vidět dolů na hlubokou řeku. Je třeba vyhýbat se autům a před náklaďáky ustoupit těsně k zábradlí. V půlce mostu vstupuji na území státu Washington. Je to třetí a poslední stát USA na mé pouti. Za mostem odbočuji po silnici po krajnici směrem do města Stevenson. Zhruba po míli chůze mi zastavuje auto, a paní řidička mě nabízí svezení do Stevensonu. Neodmítám a za pár minut vysedávám na autobusové zastávce. Za hodinu mi jede autobus. Je to spíš mikrobus a lístek stojí dva dolary. Z okna pozoruji řeku Columbia, která je přehrazena několika vysokými jezy či nízkými přehradami a nad nimi je široká i přes kilometr. Konečná stanice autobusu je přestupní terminál "Fishers Landing" ve městě Vancouver. Vancouver je v podstatě předměstí velkoměsta Portland na opačném břehu řeky. Přestupuji na městský autobus číslo 37. Pan řidič přesně ví, u které zastávky je prodejna Cricket. V Cricketu je velmi milá obsluha a za poplatek celkem 70 dolarů vyzvedávám náhradní mobil: na místo přístroje HTC tentokrát volím menší a levnější značku "Kyocera", která by měla být voduvzdorná. Naproti Cricketu se nachází restaurace "Noodles and Company", kterou znám z Utahu z Provo. Neodolávám a dávám si špagety s tofu.
V Google mapě pak zjišťuji, kde bych mohl přenocovat. Autobus zpátky k PCT mi jede až zítra v sedm ráno. V mapě nacházím poměrně levný motel "Motel 6", který leží několik zastávek městským busem od mé současné polohy. Po stresujícím hledání mobilu se chci dobře vyspat a vůbec se mi nechce spát někde v parku. Cestou na zastávku potkávám rodinu cyklistů. Portland i Vancouver je a cyklisty dbají, skoro všude podél silnic vedou cyklopruhy nebo cyklostezky a spousta lidí tu jezdí ba kole do práce, do školy i na nákupy.
V motelu mají za 50 dolarů volný pokoj, kde organizuji další plán cesty, nařizuji budík na 5:30, a pak kolem půlnoci na pár hodin usínám.
Zítra mě čekají první kroky do divokých hor, do nitra hlubokých a vlhkých lesů státu Washington.
Míle 2044 - 2045 na PCT + 1 míle k zastávce autobusu + 35 mil autobusem
Celkem 2 míle chůze
Probouzím se na zahradě "U Shreka" v městečku Cascade Locks na řece Columbia. Po dlouhé době jsem v noci na sobě nemusel mít všechny vrstvy oblečení. Nemám kam spěchat - restaurace "Ale House", kam jsem si nechal poslat balíček s celtou a s teplým oblečením, otevírá až v 11. Čas využívám k návštěvě nedaleké kavárny, kde si k snídani objednávám kafe a topinky. Pak jdu na nákup dokoupit zásoby na nadcházející sedmidenní úsek trasy. Mobil nechávám dobíjet v zásuvce u Shreka. V 11 vyzvedávám balíček s celtou, kterou mi v Ashlandu darovala Ellie. Když se vracím na zahradu u Shreka, mobil nikde nemůžu najít. V nabíjecí zásuvce je jenom kabel. Že bych si mobil během cesty z nákupu vzal a někam odložil? Sám si tím nejsem vůbec jiNeodmítám, házím všechna místa, kde bych mobil mohl nechat, a nikde nic. Několikrát prohledávám i batoh, vracím se do hospod, na poštu i do obchodu...
Teprve teď mi dochází, jak moc jsem ve městě na mobilu závislý. Bez mobilu netuším, kolik je hodin, kdy jede autobus, jaký je den v týdnu, a hlavně nemám možnost jednoduše doplňovat zápisky do cestovního deníku - blogu.
Naštěstí se v Cascade Locks v nachází knihovna s počítačem a internetem, která má až do dvou odpoledne otevřeno. V knihovně vyhledávám spojení do nejbližší prodejny operátora Cricket. Ta se nachází v městě Vancouver ve státu Washington (jiný Vancouver, než ten v Kanadě), zhruba hodinu chůze a hodinu a půl jízdy autobusem. Autobus odjíždí v pět odpoledne z městečka Stevenson na druhém břehu řeky.
Naposledy se vracím na a zahradu u Shreka, prohledávám všechny kouty, hajkr box a odpadkový koš, a když mobil stále není k nalezení, vyrážím směrem na most. Železný most přes řeku Columbia se nazývá "Bridge of the Gods" ("Most bohů"). V minulosti před několika sty let zde po zemětřesení na několik let řeku přehradil rozsáhlý sesuv, který vytvořil přírodní most. Most je úzký a skrz vozovku he vidět dolů na hlubokou řeku. Je třeba vyhýbat se autům a před náklaďáky ustoupit těsně k zábradlí. V půlce mostu vstupuji na území státu Washington. Je to třetí a poslední stát USA na mé pouti. Za mostem odbočuji po silnici po krajnici směrem do města Stevenson. Zhruba po míli chůze mi zastavuje auto, a paní řidička mě nabízí svezení do Stevensonu. Neodmítám a za pár minut vysedávám na autobusové zastávce. Za hodinu mi jede autobus. Je to spíš mikrobus a lístek stojí dva dolary. Z okna pozoruji řeku Columbia, která je přehrazena několika vysokými jezy či nízkými přehradami a nad nimi je široká i přes kilometr. Konečná stanice autobusu je přestupní terminál "Fishers Landing" ve městě Vancouver. Vancouver je v podstatě předměstí velkoměsta Portland na opačném břehu řeky. Přestupuji na městský autobus číslo 37. Pan řidič přesně ví, u které zastávky je prodejna Cricket. V Cricketu je velmi milá obsluha a za poplatek celkem 70 dolarů vyzvedávám náhradní mobil: na místo přístroje HTC tentokrát volím menší a levnější značku "Kyocera", která by měla být voduvzdorná. Naproti Cricketu se nachází restaurace "Noodles and Company", kterou znám z Utahu z Provo. Neodolávám a dávám si špagety s tofu.
V Google mapě pak zjišťuji, kde bych mohl přenocovat. Autobus zpátky k PCT mi jede až zítra v sedm ráno. V mapě nacházím poměrně levný motel "Motel 6", který leží několik zastávek městským busem od mé současné polohy. Po stresujícím hledání mobilu se chci dobře vyspat a vůbec se mi nechce spát někde v parku. Cestou na zastávku potkávám rodinu cyklistů. Portland i Vancouver je a cyklisty dbají, skoro všude podél silnic vedou cyklopruhy nebo cyklostezky a spousta lidí tu jezdí ba kole do práce, do školy i na nákupy.
V motelu mají za 50 dolarů volný pokoj, kde organizuji další plán cesty, nařizuji budík na 5:30, a pak kolem půlnoci na pár hodin usínám.
Zítra mě čekají první kroky do divokých hor, do nitra hlubokých a vlhkých lesů státu Washington.
