Den 95: Národní park Lassen

Tábořiště u horního toku řeky Feather - vyhořelý les poblíž jezera Soap
Míle 1348 - 1359
Celkem 21 mil

V tábořišti u řeky se probouzím jako jeden z prvních, po lávce přecházím na druhý břeh a stoupám do mírného kopce. Na rozcestí s lesní cestou se nachází milé překvapení: Dobří lidé tu pro pocestné nechali krabici s čerstvým ovocem!



A na stromě visí budka s dalšími pochutinami, náplastmi a návštěvní knihou.

Čerstvé ovoce mi hned dodává energii na vyšplhání do prudkého kopce na skalní hřbet, kde na vrcholku na skále vařím vločky a čaj. Vychází slunce, osvětluje kmeny borovic a zasněženou sopku Lassen.



Vodu na další cestu tankuji v prameni "Boundary Spring" ("Hraniční pramen").


Pramen se nachází v těsné blízkosti hranice národního parku Lassen (plný název: "Lassen Volcanic National Park") v okolí stejnojmenné sopky. Vrchol Lassen je činná sopka, jejíž poslední velký výbuch byl zaznamenán ve 20. letech minulého století. Stopy po sopečné činnosti jsou v národním parku patrné doslova na každém kroku.

Prvním zastavením je gejzír (přesněji řečeno fumarola) Terminal. Už zdálky je ve vzduchu cítit zápach síry a za chvíli vidíme gejzír, který nepřetržitě chrlí do vzduchu stovky litrů vařící vody za vteřinu.



Bublání vroucí vody je slyšet i ve skulinách mezi kameny podél stezky vedoucí ke gejzíru.



Dalším zastavením na cestě parkem je sirné vařící jezero ("Boiling Springs Lake") s bahenními sopkami na břehu.


Vystupovat mimo stezku může být životu nebezpečné: hrozí propadnutí do vařící vody.

Od jezera stezka schází do zeleného údolí s rančem a lázněmi Drakesbad.



V ranči mají otevřeno a právě chystají oběd pro lázeňské hosty. Vítá mě pan domácí a ptá se, jestli bych nechtěl také oběd (jídlo bude připravené za hodinu), a mezitím se mohu jít osprchovat a vykoupat do bazénu, to vše za 11 dolarů. Pak volá do kuchyně, a z kuchyně vycházejí dva Slováci: Jano a Zuzka, kteří tady pracují v rámci programu "work and travel". Je radost po dlouhé době pokecat s někým, kdo rozumí česky :-)

Bazén v lázních Drakesbad není jen tak nějaký obyčejný plavecký bazén. Je napájený horkou vodou přímo z termálních pramenů. A kolem poledne mám celý horký bazén pro sebe.

Po hodině plavání je čas oběda. Lázeňští hosté, kteří si oběd rezervovali předem, už dojedli, a zbytek jídla v bufetu je pro pocestné a pro zaměstnance. Dávám si naprosto vynikající zeleninový salát se zelím. Je hned poznat, že salát připravili krajané: chutná skoro jako ten nejlepší salát od babičky ze Žebráka.

Po výborném obědě pokračuji na cestě národním parkem. Starými smrkovými lesy procházím k potoku, který překonávám po tlusté kládě.


Stezka vede po povalovém chodníku napříč rašeliništěm.


Stoupá vzhůru mezi starými smrky...

A směřuje do oblasti, kde v roce 2012 řádil rozsáhlý lesní požár.


Požár zasáhl veliké území (desítky kilometru čtverečních), ale v okrajových částech zasažené plochy nebyl tak silný a řada stromů oheň přežila. Podél stezky se střídají úseky živého a zdánlivě mrtvého, vyhořelého lesa. Ohněm skoro nedotčený les je i na březích jezer Swan (Labutí jezero) a Lower Twin (Dolní Dvojité jezero).


Sytě modrá jezerní hladina přímo vybízí k druhému dnešnímu koupání. Kolem není žádný jiný člověk, a tak se jen tak bez plavek ponořuji do čisté vody.


Dříve než bude tma, jdu od jezera ještě o pár mil dál. Táboření přímo u jezera se nedoporučuje, protože v jeho blízkosti žije medvěd. Vyhořelý les na první pohled působí tísnivým dojmem. Hrobové ticho je jen čas od času přerušeno hlasem sýkorek, sojek a veverek. Ale zdání klame, i zdánlivě mrtvý les je živý, a ohořelé kmeny stromů budou brzy poskytovat živiny pro novou generaci lesa.

Je už skoro úplná tma, když si ustýlám pod širákem pod jednou z borovic, která přežila ohnivé peklo, a na tmavě modré noční obloze pozoruji padající hvězdy.

Day 94: Midpoint

Cowboy camp in saddle above Clark Creek - campsite at North Fork Feather River
Mile 1316 - 1338
Total 22 miles

Today's walk starts with a climb from a mountain saddle to the top of a rocky ridge named "Butt Mountain". There I greet the rising sun and cook black tea and oats for breakfast. The volcano of Mount Lassen rises up mightily on the horizon.


The trail follows the top of the ridge with piles of volcanic rocks and sharp rocky outcrops. In some places it is almost completely overgrown by thick manzanita bushes.



Shortly after the trail enters shady forest again there is a marker. On the marker it is written: "Mexico 1325 miles, Canada 1325 miles". At the time when the marker was created and surveyed, this was the halfway point of the Mexico - Canada Pacific Crest Trail section. The exact midpoint of the PCT journey is slightly different every year and for every hiker: There are detours around fire closures, walking around big fallen trees on one hand, and short cutting over snow fields on the other hand. On my walk so far there have been three fire detours and one endangered species detour. Three out of these four detours were longer than the closed PCT section. Therefore even if my feet somehow carry me all the way to Canada, I'm probably already quite far north past the midpoint. And also it is not clear if the distance was measured on the Earth's ellipsoid surface, or on the actual terrain surface with its uphills and downhills; the total elevation gain of the PCT is hundreds of thousands of feet which adds up to a couple of extra miles :-)


At the midpoint monument I meet and greet another hiker named Gargamel from Germany. We exchange stories about our adventures and sign the trail register. One hiker wrote "Flying to Canada..." I have written "Take it slow, no rush". Then Gargamel helps me reduce my backpack weight because he lost a charger somewhere in town and I took an extra charger from the hiker box in Sierra City a few days ago.



After a break at the midpoint comes a gentle downhill through old forest with occasional views of the Lassen volcano.


Bees and hikers are filling up water at the Soldier Creek spring.

Then the PCT exits National Forest land and enters a privately owned forest area:

Then the trail crosses a meadow with a seasonal stream and a highway. The highway goes to the town of Chester 7 miles away, and some hikers choose to hitchhike to the town to buy more supplies and take a break. I have lots of supplies in backpack and so I choose to stay on the trail.


At the road crossing there is a showcase of forest management practices by the timber company. The company harvests wood not by clear-cutting, but by selectively taking out some of the trees every 10-15 years. The less dense forest is more resistant to fire.



The flat forested area lies on volcanic rock. There is a short steep uphill, followed by another flat area. The rocks are lightweight and have hundreds of holes in them.



Just as I start running out of water, another strongly flowing spring appears. The spring feeds a small pond full of tadpoles.


At the spring a group of hikers that I met on the uphill from Belden catch up with me; including Bud, Fret, Strider and Tesla; they are planning to camp at the Feather river a few miles ahead. In the next few miles the PCT ascends a flat ridge with sparse pine trees and thick manzanita bushes and more views of mount Lassen.


Then we descend into the valley of the North Fork Feather river. It is the same river as the river flowing past the beautiful garden and hospitable home of the Braatens in Little Haven where I stayed three days ago. The river takes a much longer route than the PCT to get there and flows through a large reservoir (lake Almanor) on its course. I join the other few hikers at the campsite for tonight. Usually I camp alone in hidden spots on hills away from water, but it is nice to have a bath and to chat in friendly people's company for a change. Tomorrow the trail will lead us inside the Lassen Volcanic National Park.

Den 93: Laně

Z vrcholu Žabí hory pozoruji východ slunce. Pak nabírám vodu z nedalekého Žabího pramene ("Frog Spring") a zdravím se s dvěma hajkry, které jsem včera několikrát potkal na cestě dokopce a kteří u pramene vaří snídani. Přidávám se k nim a také vařím vydatnou snídani: plné 3 hrnky vloček



Pěšina vstupuje do hlubokých lesů k milníku "1300" a prochází několika lesními palouky k další lesní studánce.




Nacházím se na území státního lesa "Lassen National Forest". Území "national forest" v USA je zhruba obdoba české CHKO. V lese místy probíhá těžba dřeva, ale je snaha těžit výběrovým způsobem, aby se zachovaly i další funkce lesa.




Hřebenovka v následujícím úseku vede po hřebeni, tak jak se sluší a patří. Hřeben je tvořen vyvřelými horninami a mezi stromy na povrch vystupují skaliska nejrůznějších tvarů.


V sedle pod vrcholem Humboldt PCT křižuje lesní silničku. Rozcestník dává poutníkům vědět, že pěšina vede až do Kanady.


Kousek za sedlem vede z hřebene krátká odbočka k prameni. Je důležité hlídat vodní zdroje. Léto pokročilo a voda už zdaleka není na každém kroku. Vzdálenosti mezi prameny jsou často 5 až 10 mil.

Vstupuji do oblasti spaleniště v místech, kde se před několika lety přehnal lesní požár přes horské sedlo.

Úsek vyhořelým lesem trvá jen krátce. Za chvilku pěšina opět vstupuje do stínu smrků a borovic. Mezi smrky pozoruji laň a mladého koloucha.


Slunce zapadá, začíná se šeřit a tuláci zalézají do spacáků. Já pokračuji ještě kousek dál po hřebeni mezi skalisky, která vypadají jako lidské prsty.

V hustém lese je už skoro úplná tma, když přicházím na rozcestí v sedle nad údolím Carter Creek. Kousek od sedla v kamenném poli nacházím malou plošinu a zalézám do spacáku. Blízko slyším praskání větví. Že by medvěd? Není to medvěd, jsou to jeleni, koloušci a laně, kteří přecházejí sedlo k nedaleké lesní studánce, přesně tak jak píše J.V. Sládek:

"Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen
ti ptáci za dne bílého
ty laně v noci jen
když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest
a nebesa i studánka jsou plny zlatých hvězd" ...