Z vrcholu Žabí hory pozoruji východ slunce. Pak nabírám vodu z nedalekého Žabího pramene ("Frog Spring") a zdravím se s dvěma hajkry, které jsem včera několikrát potkal na cestě dokopce a kteří u pramene vaří snídani. Přidávám se k nim a také vařím vydatnou snídani: plné 3 hrnky vloček
Pěšina vstupuje do hlubokých lesů k milníku "1300" a prochází několika lesními palouky k další lesní studánce.
Nacházím se na území státního lesa "Lassen National Forest". Území "national forest" v USA je zhruba obdoba české CHKO. V lese místy probíhá těžba dřeva, ale je snaha těžit výběrovým způsobem, aby se zachovaly i další funkce lesa.
Hřebenovka v následujícím úseku vede po hřebeni, tak jak se sluší a patří. Hřeben je tvořen vyvřelými horninami a mezi stromy na povrch vystupují skaliska nejrůznějších tvarů.
V sedle pod vrcholem Humboldt PCT křižuje lesní silničku. Rozcestník dává poutníkům vědět, že pěšina vede až do Kanady.
Kousek za sedlem vede z hřebene krátká odbočka k prameni. Je důležité hlídat vodní zdroje. Léto pokročilo a voda už zdaleka není na každém kroku. Vzdálenosti mezi prameny jsou často 5 až 10 mil.
Vstupuji do oblasti spaleniště v místech, kde se před několika lety přehnal lesní požár přes horské sedlo.
Úsek vyhořelým lesem trvá jen krátce. Za chvilku pěšina opět vstupuje do stínu smrků a borovic. Mezi smrky pozoruji laň a mladého koloucha.
Slunce zapadá, začíná se šeřit a tuláci zalézají do spacáků. Já pokračuji ještě kousek dál po hřebeni mezi skalisky, která vypadají jako lidské prsty.
V hustém lese je už skoro úplná tma, když přicházím na rozcestí v sedle nad údolím Carter Creek. Kousek od sedla v kamenném poli nacházím malou plošinu a zalézám do spacáku. Blízko slyším praskání větví. Že by medvěd? Není to medvěd, jsou to jeleni, koloušci a laně, kteří přecházejí sedlo k nedaleké lesní studánce, přesně tak jak píše J.V. Sládek:
"Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen
ti ptáci za dne bílého
ty laně v noci jen
když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest
a nebesa i studánka jsou plny zlatých hvězd" ...
Pěšina vstupuje do hlubokých lesů k milníku "1300" a prochází několika lesními palouky k další lesní studánce.
Nacházím se na území státního lesa "Lassen National Forest". Území "national forest" v USA je zhruba obdoba české CHKO. V lese místy probíhá těžba dřeva, ale je snaha těžit výběrovým způsobem, aby se zachovaly i další funkce lesa.
Hřebenovka v následujícím úseku vede po hřebeni, tak jak se sluší a patří. Hřeben je tvořen vyvřelými horninami a mezi stromy na povrch vystupují skaliska nejrůznějších tvarů.
V sedle pod vrcholem Humboldt PCT křižuje lesní silničku. Rozcestník dává poutníkům vědět, že pěšina vede až do Kanady.
Kousek za sedlem vede z hřebene krátká odbočka k prameni. Je důležité hlídat vodní zdroje. Léto pokročilo a voda už zdaleka není na každém kroku. Vzdálenosti mezi prameny jsou často 5 až 10 mil.
Vstupuji do oblasti spaleniště v místech, kde se před několika lety přehnal lesní požár přes horské sedlo.
Úsek vyhořelým lesem trvá jen krátce. Za chvilku pěšina opět vstupuje do stínu smrků a borovic. Mezi smrky pozoruji laň a mladého koloucha.
Slunce zapadá, začíná se šeřit a tuláci zalézají do spacáků. Já pokračuji ještě kousek dál po hřebeni mezi skalisky, která vypadají jako lidské prsty.
V hustém lese je už skoro úplná tma, když přicházím na rozcestí v sedle nad údolím Carter Creek. Kousek od sedla v kamenném poli nacházím malou plošinu a zalézám do spacáku. Blízko slyším praskání větví. Že by medvěd? Není to medvěd, jsou to jeleni, koloušci a laně, kteří přecházejí sedlo k nedaleké lesní studánce, přesně tak jak píše J.V. Sládek:
"Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen
ti ptáci za dne bílého
ty laně v noci jen
když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest
a nebesa i studánka jsou plny zlatých hvězd" ...
No comments:
Post a Comment