Míle 1789 - 1806 na PCT + 3 míle bloudění na odbočce k močálu Sevenmile
Celkem 20 mil
Ráno za svítání vařím na zahřátí horký čaj. Nacházím se uprostřed divočiny "Sky Lakes" ("Nebeská jezera"). Nejbližší osada nebo silnice je nejméně 25 km daleko. Mírně zvlněnou lesní krajinu prostupují lávové proudy a osamocené sopečné kupy. O přítomnosti sopečných kup v blízkém okolí vím pouze z mapy, výhledy zakrývá hustý vzrostlý les. Pěšina místy připomíná překážkovou dráhu s desítkami popadaných stromů. Nedávno tu musela řádit pořádná vichřice. Po pár kilometrech přelézání, oblézání a podlézání padlých kmenů stezka vystupuje na jeden z lávových proudů s výhledem do kraje.
Pod suťovými poli a kamennými moři svítí jako modré oči jezera ledovcového původu. Na jihu vykukuje ledovci pokrytá Shasta, na severu špičaté štíty Union Peak a Mount Thielsen. Uprostřed lesů trůní sopečný kužel Mount McLoughlin, kde jsem před dvěma dny tábořil. Na krátkém úseku hřebene jsou kmeny černé a půda holá následkem loňského požáru.
Vrcholky na hřebeni mají názvy jako "Lucifer" a "Devil's Peak" ("Čertův vrch"). Pod čertími skalisky vyrůstají exotické byliny.
Na severní straně čertova hřebene vytékají vydatné prameny. Jedná se o veledůležitý vodní zdroj: příští studánka je v 23 mil vzdáleném národním parku Kráterové jezero.
V okolí pramene rostou vynikající "kanadské" borůvky.
Neodolávám a několikrát zastavuji a zobu borůvky na doplnění chybějících vitamínů. Mezitím míjím míli č. 1800 a dva rozcestníky.
Na jednom z rozcestníků kontroluji mapu. PCT vede na sever dokonce a za kopcem by mohla být rovinka s místy vhodnými k táboření. Vydávám se rovnou za nosem po pěšině. Místo stoupání pěšina mírně klesá. Že bych se zmýlil ve čtení vrstevnic? A podle slunce se zdá, že jdu stále na východ. Až zhruba po třičtvrtě hodině mě napadá znovu vytáhnout mapu. Podle mapy se zdá, že nejsem na PCT, ale na boční stezce do močálů "Sevenmile". Nejsem si tím úplně jistý, ale činím rozhodnutí vrátit se k rozcestníku. Zpátky u rozcestníku se potvrzuje, že jsem se před hodinou a půl vydal k východu. Myslím, že čerti se pokouší zmátli můj orientační smysl.
Zpátky na PCT vařím večeři. Mapa souhlasí, stezka mírně stoupá, a překonává široké sedlo mezi dvěma sopečnými kupami. Pak vstupuje do vyhořelého lesa.
Uprostřed spáleniště se nachází vrchol "Lone Wolf", který svým vzhledem skutečně připomíná osamělého ježatého vlka. Mezi ohořelými pahýly mimo stezku objevuji písčitý plácek a usínám pod širákem pod nebem plným hvězd. Cílem zítřejší trasy je Kráterové jezero!
No comments:
Post a Comment