Den 149: Jelení říje

* 24. září 2016 *
Tábořiště u potoka pod vrcholem Arch Rock - starý smrkový les nad průsmykem Tacoma Pass
Míle 2339 - 2363
Celkem 24 mil




Ráno se probouzím a vykukuji ze stanu do husté mlhy. Z větví smrků kape voda, zůstávám ve spacáku, vařím černý čaj a poslouchám troubení losů a jelenů. Je čas jelení říje. S vycházejícím sluncem se mlha trhá a na jehličí se jako perly třpytí vodní kapky. Les voní a na každém kroku se ze země klubou známé i neznámé houby. Lesy Kaskádového pohoří jsou na podzim skutečně rájem houbařů.




Lesem přicházím k potoku a palouku, na kterém stojí roubená chaloupka. V útulné chaloupce je zatopeno v kamnech a na půdě je místo pro pohodlné přespání pro nejméně deset lidí. Perfektní místo na schovaní před hustým deštěm a sněhem. V noci v chaloupce přespávali tři poutníci a nabízejí mi šálek čaje. V okolí chaloupky jsou v zimě vyznačené běžkařské okruhy. Jestli budu někdy v zimě mít cestu do okolí města Seattle, tak sem třeba zajedu na běžkách :-)



Od chaloupky pěšina míří vzhůru do vrchu. Mount Rainier, který byl včera celý den ukrytý v hustém mraku, se staví na odiv s novou sněhovou čepicí.



Ve stinných koutech stále ještě leží vrstva krup z bouřky, která se tudy prohnala před několika dny. Na pasekách naopak dozrávají další sladké borůvky.




Největší a nejsladší borůvky rostou v jižním svahu na holině po požáru mezi suchými smrkovými pahýly.




Za spáleništěm nabírám vodu z pramene, kde potkávám dvě poutnice. Společně si užíváme vzácné chvíle jasné oblohy.



Kolem poledne se stezka znovu na čas noří do mraků a do hustých lesů.



Mezi skalkami porostlými mechem stoupáme na vrchol "Blowout Mountain".




Z holého vrcholu je kruhový rozhled na lesy, na blízké i vzdálené horské hřbety a štíty. Na jihozápadě kraluje Mount Rainier, opět ověnčený prstencem oblaků. Na severu jako žraločí zuby vystupují vysokohorská pásma severních Kaskád. Tam někam směřuje i trasa PCT.



Z ničeho nic se na vrcholu objevují lidé: dva motorkáři, kteří vyjeli na vyjížďku po blízké lesní cestě. Přesvědčuji je, aby někdy do zdejších končin vyrazili na pěší vandr - třeba po pěšině PCT.



Podél stezky vyrůstají další a další houby, některé skutečně obří. Bota na fotce je jako měřítko velikosti hub.



V blízkosti pramene v údolí "Tacoma Pass" nacházím nečekaný dárek: Někdo tu zapomněl ponožky :-) Jsou mokré, ale jinak ve výborném stavu.



Kousek od pramene v sedle ve starém lese se začíná rychle stmívat. Pod korunami smrků v jehličí rozprostírám celtu. Se setměním se na větvích sráží voda a vypadávají kapky. Stavím proto stan a poslouchám, jak houká sýček a losí samci troubením vábí své partnerky.