Horský hřeben s výhledem na sopku Shasta - tábořiště pod borovicí ve svahu nad údolím řeky McCloud
Míle 1450 - 1474
Celkem 24 mil
Už třetím dnem mě pěšina vede hlubokými lesy. Bez lesa jsou jen nejstrmější srázy a skalní výchozy na hřebeni. Na jednom z holých skalních hřbetů se brzy ráno probouzím s výhledem na čtyři tisíce metrů vysokou sopku Shasta.
Na hřebeni znovu dozrává spousta lesních plodů: muchovníky, rybíz, divoký angrešt a maliny (odborný název divokých amerických malin je "ostružiník nutkajský").
Z hřebene nad mořem lesů je vidět i na jih na sopku Lassen, kolem které jsem procházel před několika dny.
V hlubokých lesích roste tmavé kapradí a místy se objevuje odkvetlá bylina sarcodes sanguinea, která nemá zelené listy a živiny získává z kořenů borovic.
V Jelením potoce (deer creek) nabírám zásobu vody na další cestu, která pomalu sestupuje z hřebene do nižších poloh. V lese se mezi smrky, borovicemi a douglaskami objevují javory, olše a duby.
Duby jsou často porostlé hustou vrstvou mechu.
Skalním svahem pěšina klesá až na dno údolí řeky McCloud (700 m nad mořem).
Dva kilometry proti proudu peřejnaté řeky se nachází přehrada a hydroelektrárna. Nedoporučuje se vstupovat do vody, která může náhle prudce stoupnout a klesnout při vypouštění vody z přehrady. A tak místo plánovaného koupání pokračuji po stezce dál, vzhůru do svahu nad řekou dubovými lesy.
Ve svahu vyvěrá pramen, kde tankuji vodu na další úsek stoupání. Ve strmém svahu podél pěšiny dlouho vyhlížím ploché místo, kde by se dalo utábořit. Nakonec se po vystoupání zhruba 1300 stop (400 výškových metrů) objevuje kousek pod pěšinou mohutná borovice, a pod borovicí plošinka o velikosti mojí karimatky. Už je skoro tma, a tak rychle zalézám do spacáku. Poslouchám veverky, jak louskají borovicové šišky a kroky nočního hajkra, který prochází po pěšině a na cestu si svítí zeleným světlem. Pak už je slyšet jenom cvrkot cvrčků a vzdálené hučení řeky hluboko v údolí.
Míle 1450 - 1474
Celkem 24 mil
Už třetím dnem mě pěšina vede hlubokými lesy. Bez lesa jsou jen nejstrmější srázy a skalní výchozy na hřebeni. Na jednom z holých skalních hřbetů se brzy ráno probouzím s výhledem na čtyři tisíce metrů vysokou sopku Shasta.
Na hřebeni znovu dozrává spousta lesních plodů: muchovníky, rybíz, divoký angrešt a maliny (odborný název divokých amerických malin je "ostružiník nutkajský").
Z hřebene nad mořem lesů je vidět i na jih na sopku Lassen, kolem které jsem procházel před několika dny.
V hlubokých lesích roste tmavé kapradí a místy se objevuje odkvetlá bylina sarcodes sanguinea, která nemá zelené listy a živiny získává z kořenů borovic.
V Jelením potoce (deer creek) nabírám zásobu vody na další cestu, která pomalu sestupuje z hřebene do nižších poloh. V lese se mezi smrky, borovicemi a douglaskami objevují javory, olše a duby.
Duby jsou často porostlé hustou vrstvou mechu.
Skalním svahem pěšina klesá až na dno údolí řeky McCloud (700 m nad mořem).
Dva kilometry proti proudu peřejnaté řeky se nachází přehrada a hydroelektrárna. Nedoporučuje se vstupovat do vody, která může náhle prudce stoupnout a klesnout při vypouštění vody z přehrady. A tak místo plánovaného koupání pokračuji po stezce dál, vzhůru do svahu nad řekou dubovými lesy.
Ve svahu vyvěrá pramen, kde tankuji vodu na další úsek stoupání. Ve strmém svahu podél pěšiny dlouho vyhlížím ploché místo, kde by se dalo utábořit. Nakonec se po vystoupání zhruba 1300 stop (400 výškových metrů) objevuje kousek pod pěšinou mohutná borovice, a pod borovicí plošinka o velikosti mojí karimatky. Už je skoro tma, a tak rychle zalézám do spacáku. Poslouchám veverky, jak louskají borovicové šišky a kroky nočního hajkra, který prochází po pěšině a na cestu si svítí zeleným světlem. Pak už je slyšet jenom cvrkot cvrčků a vzdálené hučení řeky hluboko v údolí.
No comments:
Post a Comment