Den 53: Medvěd

Vyhořelý les - žulový skalní ostroh
Míle 712 - 734
Celkem 22 mil

Včera jsem se utábořil až za tmy pod suchými stromy v sedle ve vyhořelém lese. Dneska se probouzím za svítání a za ptačího zpěvu. Díky třem vrstvám triček z hajkr boxu a teplým ponožkám z alpaky mi nebyla v noci zima. Alpako, díky!!

Za sedlem pěšina prochází horskou loukou "Beck meadow". Kolem šesté hodiny ráno pozoruji velké černé zvíře. V dálce napříč loukou pomalu kráčí medvěd. Několikrát se zastaví a rozhlíží, přejde pěšinu, a pak se dá do rychlého běhu až na kraj lesa. Na fotce vypadá medvěd jako černá tečka uprostřed louky.

Oddychl jsem si, že jsem měl od medvěda daleký odstup a že jsem v noci měl všechno jídlo v medvědím kontejneru umístěném daleko od tábořiště.

Na dalším kopci vítám vycházející slunce, vařím čaj a ovesné vločky, zdravím se s dalšími hajkry, a sestupuji k mostu přes řeku Kern. Pod mostem hnízdí vlaštovky a studená voda vybízí k ranní koupeli.

Pěšina pokračuje napříč horskými loukami a pelyňkovými keři, pak vstupuje opět do lesa, a v lese začíná prudce stoupat. Červeně zbarvená bylina (anglicky "Snow plány") čerpá veškeré živiny z kořenů borovic a hub.

Kolem poledne se nacházím ve výšce 3000 metrů nad mořem pod vrcholem Olancha. Na severním obzoru se tyčí čtyřtisícové zubaté štíty, mezi nimi i nejvyšší vrchol Mount Whitney.

Vzduch je řídký a na každém kroku zhluboka dýchám. Pak opět sestupuji o něco níž mezi žulovými skalisky k potoku. Jsem v oblasti s potoky, mokřady a dostatkem vody! A také s dostatkem komárů :-)

U potoka vařím večeři, a pak jdu o kousek dál údolím "Dead Canyon". Ve skalách rostou nejen borovice, ale i prastaré sekvoje. A pod stromy objevuji první houby (nejspíš nejedlé). Jakmile se zastavím, je kolem mě hejno komárů - skoro jako v jižních Čechách nebo v jižním Finsku. U dalšího potoka jsou komárů úplné mraky. Proto pokračuji dál nahoru na kopec a mezi žulovými skalisky stavím stan. Komárů je docela dost i nahoře na kopci, a tak rychle zalézám do stanu - skrz stěny stanu se komáři naštěstí nedostanou. Usínám, právě když vychází úplněk.

Vzkaz pro čtenáře: Vstupujeme do nitra pohoří Sierra Nevada, odlehlé oblasti, kde není signál. Příští aktualizaci blogu plánuji za 4 dny na Mount Whitney (bude-li tam signál), případně až za 2 týdny v Mammoth Lakes.

Notice for readers: We are entering the very heart of the high Sierras. There is no cell phone reception 99% of the time. Next blog update will be either in 4 days on Mount Whitney, or in about 2 weeks from Mammoth Lakes.

Hauskaa juhannusta!