Tábořiště "Bleskový pramen" ("Lightning Springs") - kemp u Diamantového jezera ("Diamond Lake")
1 míle odbočka z tábořiště na okraj kráteru + 7 mil po stezce okrajem kaldery + míle 1838 - 1845 na PCT + 7 mil odbočky do kempu Diamond Lake
Celkem 22 mil
Včera večer jsem se utábořil v kempu u pramene "Lightning Spring" ("Bleskový pramen"), pouhý kilometr od okraje kráteru v národním parku Kráterové jezero. Pramen skutečně teče bleskovou rychlostí. Nabírám celkem šest litrů vody na následující úsek; příští vodní zdroj je podle průvodce 24 míle daleko. Pak stoupám nahoru na okraj kráteru naplněného nejhlubším jezerem v severní Americe.
Slunce vychází nad východním okrajem kaldery a nad jezerem se převalují chuchvalce mlhy. Snídani vařím na vyhlídkové plošině s poučnými tabulemi o vzniku jezera. Pochutnávám si na horkém čokoládovém pudinku "Coco choco chia", který mi přišel ve včerejším balíčku. Jsem rád, že jsem si balíček s pochutinami od "Outdoor Herbivore" nechal na horší časy, teď se mi moc hodí.
Mlha se zvedá a z vyhlídkové plošiny se otevírá pohled na skalnatý břeh, "Čarodějův ostrov" a malé ostrůvky několik set metrů pode mnou.
Okolo jezera vede nejen pěší stezka, ale i silnice. Silnice většinou vede po vnější vrstevnici kráteru s odbočkami na výchozí body pěší stezky. Na většině výchozích bodů je parkoviště, piknikové stolky, WC a odpadkový koš. Zbavuji se odpadků a pokračuji pěší stezkou k další vyhlídce.
Na západě se pod pokličkou oblaků schovává podhůří Kaskadových hor; na východě padá prudký sráz dolů k jezeru.
Na silnici okolo kráteru probíhá rekonstrukce. Auta prvních dnešních návštěvníků stojí na červenou, já kolem stavebních strojů pokračuji po pěšině dál.
U dalšího parkoviště se s Kráterovým jezerem loučím a potkávám partu cyklistů, kteří právě zahajují vyjížďku okolo celého jezera.
Moje další kroky směřují holými pláněmi a řídkým borovým lesem k silnici na severní hranici národního parku, kde stezka PCT vstupuje do národního lesa Winema National Forest. Sedm mil daleko se nachází jezero "Diamond Lake" s kempem, restaurací, obchodem a poštou. Docházejí mi ovesné vločky (a v obchodě v národním parku vločky nevedou), a proto se vydávám odbočkou směrem do kempu a obchodu, kde dokoupím zásoby na další etapu.
Odbočka místy připomíná překážkovou dráhu. Je na čase udělat pauzu a uvařit večeři. K večeři vařím těstoviny od "Outdoor Herbivore".
Začíná se šeřit, když přicházím k břehu Diamantového jezera. Na břehu se nachází restaurace "South Shore Pizza" a kousek od restaurace útulný lesní kemp. V kempu je táboření pro pěší a cyklisty zdarma. Nejprve ale jdu do hospody na dnešní večeři č. 2: vydatnou porci amerických brambor. V hospůdce je jenom pár dalších táborníků a rybářů - hlavní turistická sezóna pomalu končí.
V kempu stavím stan na jednom z míst vyhrazených pro pěší a cyklisty a pak jdu na WC v umyvadle vyprat ponožky. Když vyjdu ven, je úplná tma. Omylem zamířím o místo vedle, kde spí turista se skoro stejným batohem a stanem jako můj. Teprve tehdy, když začnu otevírat batoh, si uvědomím, že jsem na nesprávném místě. Zároveň tak trochu vylekávám hajkra spícího ve stanu. Vysvětluji omyl, oba se zasmějeme, a jdu do správného stanu na kutě.
1 míle odbočka z tábořiště na okraj kráteru + 7 mil po stezce okrajem kaldery + míle 1838 - 1845 na PCT + 7 mil odbočky do kempu Diamond Lake
Celkem 22 mil
Včera večer jsem se utábořil v kempu u pramene "Lightning Spring" ("Bleskový pramen"), pouhý kilometr od okraje kráteru v národním parku Kráterové jezero. Pramen skutečně teče bleskovou rychlostí. Nabírám celkem šest litrů vody na následující úsek; příští vodní zdroj je podle průvodce 24 míle daleko. Pak stoupám nahoru na okraj kráteru naplněného nejhlubším jezerem v severní Americe.
Slunce vychází nad východním okrajem kaldery a nad jezerem se převalují chuchvalce mlhy. Snídani vařím na vyhlídkové plošině s poučnými tabulemi o vzniku jezera. Pochutnávám si na horkém čokoládovém pudinku "Coco choco chia", který mi přišel ve včerejším balíčku. Jsem rád, že jsem si balíček s pochutinami od "Outdoor Herbivore" nechal na horší časy, teď se mi moc hodí.
Mlha se zvedá a z vyhlídkové plošiny se otevírá pohled na skalnatý břeh, "Čarodějův ostrov" a malé ostrůvky několik set metrů pode mnou.
Okolo jezera vede nejen pěší stezka, ale i silnice. Silnice většinou vede po vnější vrstevnici kráteru s odbočkami na výchozí body pěší stezky. Na většině výchozích bodů je parkoviště, piknikové stolky, WC a odpadkový koš. Zbavuji se odpadků a pokračuji pěší stezkou k další vyhlídce.
Na západě se pod pokličkou oblaků schovává podhůří Kaskadových hor; na východě padá prudký sráz dolů k jezeru.
Na silnici okolo kráteru probíhá rekonstrukce. Auta prvních dnešních návštěvníků stojí na červenou, já kolem stavebních strojů pokračuji po pěšině dál.
U dalšího parkoviště se s Kráterovým jezerem loučím a potkávám partu cyklistů, kteří právě zahajují vyjížďku okolo celého jezera.
Moje další kroky směřují holými pláněmi a řídkým borovým lesem k silnici na severní hranici národního parku, kde stezka PCT vstupuje do národního lesa Winema National Forest. Sedm mil daleko se nachází jezero "Diamond Lake" s kempem, restaurací, obchodem a poštou. Docházejí mi ovesné vločky (a v obchodě v národním parku vločky nevedou), a proto se vydávám odbočkou směrem do kempu a obchodu, kde dokoupím zásoby na další etapu.
Odbočka místy připomíná překážkovou dráhu. Je na čase udělat pauzu a uvařit večeři. K večeři vařím těstoviny od "Outdoor Herbivore".
Začíná se šeřit, když přicházím k břehu Diamantového jezera. Na břehu se nachází restaurace "South Shore Pizza" a kousek od restaurace útulný lesní kemp. V kempu je táboření pro pěší a cyklisty zdarma. Nejprve ale jdu do hospody na dnešní večeři č. 2: vydatnou porci amerických brambor. V hospůdce je jenom pár dalších táborníků a rybářů - hlavní turistická sezóna pomalu končí.
V kempu stavím stan na jednom z míst vyhrazených pro pěší a cyklisty a pak jdu na WC v umyvadle vyprat ponožky. Když vyjdu ven, je úplná tma. Omylem zamířím o místo vedle, kde spí turista se skoro stejným batohem a stanem jako můj. Teprve tehdy, když začnu otevírat batoh, si uvědomím, že jsem na nesprávném místě. Zároveň tak trochu vylekávám hajkra spícího ve stanu. Vysvětluji omyl, oba se zasmějeme, a jdu do správného stanu na kutě.
No comments:
Post a Comment