Les nad průsmykem Willamette Pass - les pod vrcholem Charlton Butte
Míle 1905 - 1924
Celkem 19 mil
V noci mě probouzí bubnování dešťových kapek. Nejprve si myslím, že jenom kape voda ze stromů. Ale déšť zesiluje a spacák začíná vlhnout. Hodinky v mobilu ukazují krátce po půlnoci. Je na čase vylézt že spacáku a urychleně vybudovat stan. Po čtyřech měsících zvládám stan postavit i naslepo. Doufám, že déšť nebude moc silný, a zalézám do zatím suchého příbytku. Je ještě tma, když se probouzím znovu a pod nohama cítím mokro. Přední část stanu je suchá, ale zadní část je v dolíku plném vody. V klubíčku přečkávám zbytek noci a za úsvitu vylézám ze stanu ven. Zdá se, že je po dešti a jenom kape voda ze stromů. V rychlosti balím spacák a stan, navlékám na sebe zbylé suché vrstvy, a vyrážím do kroku. Po několika mílích se prokřehlé prsty zahřívají a na dodatečné zahřátí vařím ovesné vločky a horký černý čaj.
Z lesa se kouří a dešťové kapky jako perly zdobí jehličí a listí. Stezka stoupá vzhůru k horskému jezeru. Je to první z řetězce tří "Růženecových jezer" ("Rosary Lakes").
Mraky se začínají protrhávat. Stezka vede k dalším dvěma jezerům. U nejhořejšího jezera se červenají zralé lesní jahody.
Pěšina stoupá výš na skalní ostroh, kde pozoruji čipmunky, jak suší své kožichy.
Po dešti se z lesní půdy klubají nejrůznější druhy hub. Houba "romeria" připomíná jelení parohy. Rozpoznávám i pár druhů holubinek, ale zatím nenacházím žádné jedlé.
Zastávku na oběd dělám u jezera Bobby, kde suší své stany dva hajkři jdoucí ze severu na jih. Přidávám se k nim a suším spacák, stan a ponožky. Sluníčko se střídavě ukazuje a schovává do mraků.
U jezera zůstávám až do podvečera. Za několik hodin spacák stihl uvnitř dostatečně vyschnout. Je čas popojíbt o pár mil dál a najít dobře ukryté tábořiště. V lese dozrávají brusinky, borůvky a z jehličí vyrůstají žlutě zbarvené byliny, které se mi zatím nepodařilo určit.
Mezi balvany a okolo několika jezírek přicházím k jezeru Charlton. Mraky se znovu protrhávají a v jezeře se zrcadlí okolní kopce a lesy.
Začíná se stmívat, když mezi vzrostlými smrky objevuji suchý plácek, kde stavím stan na dnešní noc.
Na zahřátí vařím večeři, zalézám do skoro suchého spacáku, a v suchu spokojeně usínám.
Míle 1905 - 1924
Celkem 19 mil
V noci mě probouzí bubnování dešťových kapek. Nejprve si myslím, že jenom kape voda ze stromů. Ale déšť zesiluje a spacák začíná vlhnout. Hodinky v mobilu ukazují krátce po půlnoci. Je na čase vylézt že spacáku a urychleně vybudovat stan. Po čtyřech měsících zvládám stan postavit i naslepo. Doufám, že déšť nebude moc silný, a zalézám do zatím suchého příbytku. Je ještě tma, když se probouzím znovu a pod nohama cítím mokro. Přední část stanu je suchá, ale zadní část je v dolíku plném vody. V klubíčku přečkávám zbytek noci a za úsvitu vylézám ze stanu ven. Zdá se, že je po dešti a jenom kape voda ze stromů. V rychlosti balím spacák a stan, navlékám na sebe zbylé suché vrstvy, a vyrážím do kroku. Po několika mílích se prokřehlé prsty zahřívají a na dodatečné zahřátí vařím ovesné vločky a horký černý čaj.
Z lesa se kouří a dešťové kapky jako perly zdobí jehličí a listí. Stezka stoupá vzhůru k horskému jezeru. Je to první z řetězce tří "Růženecových jezer" ("Rosary Lakes").
Mraky se začínají protrhávat. Stezka vede k dalším dvěma jezerům. U nejhořejšího jezera se červenají zralé lesní jahody.
Pěšina stoupá výš na skalní ostroh, kde pozoruji čipmunky, jak suší své kožichy.
Po dešti se z lesní půdy klubají nejrůznější druhy hub. Houba "romeria" připomíná jelení parohy. Rozpoznávám i pár druhů holubinek, ale zatím nenacházím žádné jedlé.
Zastávku na oběd dělám u jezera Bobby, kde suší své stany dva hajkři jdoucí ze severu na jih. Přidávám se k nim a suším spacák, stan a ponožky. Sluníčko se střídavě ukazuje a schovává do mraků.
U jezera zůstávám až do podvečera. Za několik hodin spacák stihl uvnitř dostatečně vyschnout. Je čas popojíbt o pár mil dál a najít dobře ukryté tábořiště. V lese dozrávají brusinky, borůvky a z jehličí vyrůstají žlutě zbarvené byliny, které se mi zatím nepodařilo určit.
Mezi balvany a okolo několika jezírek přicházím k jezeru Charlton. Mraky se znovu protrhávají a v jezeře se zrcadlí okolní kopce a lesy.
Začíná se stmívat, když mezi vzrostlými smrky objevuji suchý plácek, kde stavím stan na dnešní noc.
Na zahřátí vařím večeři, zalézám do skoro suchého spacáku, a v suchu spokojeně usínám.
No comments:
Post a Comment