Den 10: Vzhůru

Míle 111 - 132
Jedničkový kemp - suché koryto pod hřebenem Combs Peak
Celkem 21 mil

Probouzím se za svítání spolu s dvěma dalšími hikery v jedničkovém kempu: přesně na míli 111 od mexické hranice. Snídáme a zdravíme ranní ptáčata, která vyrazila ještě dřív z Warner Springs.
Nacházíme se v oblasti bohaté na vodu. Potok na fotce se jmenuje "Caliente cr." Směrem na jih se otevírá pohled na páru stoupající z přehradní nádrže.

Stezka opouští údolí potoka a míří vzhůru.

Následující zastávka je pramen ve Ztraceném údolí ("Lost Valley Spring"). Spolu s dalšími hajkry tankujeme vodu - tentokrát stačí 2 litry, doplňujeme energii a stoupáme výš a výš.

Se stoupající výškou se zvyšuje i vzrůst keřů a objevují se první borovice. Na odvrácené straně hřbetu procházíme polem obřích žulových balvanů.

Stezka se plazí jako had střídavě po východní a západní straně horského hřebene. Potkávám známé i nové tváře: Snapdragon a Karlos, Stefanie, Lyn, Džesí, Santr, Soars, Majk a další.
V horském sedle se nachází důležitý servisní bod: usedlost Chihuahua, která v sezóně poskytuje špičkový servis pro hikery: občerstvení, pivo, posezení ve stínu, a hlavně: možnost natankovat vodu na další etapu. Podle vodní reportáže je pravděpodobné, že příští vodní zdroj bude až za 31 mil (50 km).

Od usedlosti stoupáme vzhůru. Na severním obzoru vidíme stále vyšší horské hřbety.

Někteří hajkři v občerstvovačce kempují, já spolu se Švédy, Soarsem a Majkem pokračuju dál. Pěšina stoupá vzhůru. Poprvé si připadám jako ve Vysokých horách. Že skalního ostrohu pod vrcholem Combs Peak se otevírá pohled na nová horská pásma. Na ostrohu je větrno, a tak pokračuji o 2 míle dál dolů do údolíčka, kde se v písčitém suchém korytě ukládám ke spánku.