Den 28: Zpátky na hřeben

Tábořiště u potoka pod Čertovou židlí ("Devil's Chair") - borovice
Míle 8 - 20 okliky kvůli ohroženým živočichům + míle 394 - 397 na PCT
Celkem 15 mil

V tábořišti se mi za zvuku blízkého potoka a ve stínu dubů spalo výborně - Po dvou mrazivých a větrných nocích na hřebeni bylo dole v údolí příjemně teplo.

Nad tábořištěm se tyčí slepencový skalní útvar "Devil's Chair" (čertova židle)

Následujících několik mil okliky (část hřebenovky je dlouhodobě uzavřená kvůli ochraně kriticky ohrožené ropuchy) vede úpatím hor na dolní hranici lesa. Spolu s třemi hajkry (Saskvač, Majk a First Light) překračujeme tři potoky vytékající z hor. Pod námi se rozprostírá Mohavská poušť.

Po překonání třetího potoka nás čeká strmý výšlap 750 výškových metrů zpátky do hor. Nahoře v sedle "Burkhards Saddle" vidíme na sever a na jih. Na severu se rozkládá poušť se suchým jezerem "Rogers Dry Lake" a vojenskou leteckou základnou. Na jihu vidíme hlavní hřeben pohoří San Gabriel.

Jsme zpátky v horách, v řídkém jehličnatém lese. Pod borovicemi vyrůstající tmavě červené byliny, které se mi zatím nepodařilo určit.

Sestupujeme k divokému horskému potoku.  Po dvaceti mílích okliky jsme zpátky na PCT!

U potoka si spolu s Majkem a Firstlightem dáváme dlouhou odpolední pauzu. Když jako poslední vyrazím na pěšinu, asi po kilometru zjistím, že jsem někde nechal dva páry ponožek. Vracím se k potoku a ponožky leží na kameni. Díky Bohu, že jsem si na ně vzpomněl - bez náhradních ponožek by byly chodidla brzo v čudu.

Pěšina pokračuje podél potoka nádherným lesem s prastarými velikány.

Na hřebenech roste řídký borovicový les, v bočních údolích je porost hustší. V jednom údolíčku nalézám špičkové místo na přespání pod širákem pod ochranou borovic.