Den 57: Horský průsmyk Forrester (4 km nad mořem - nejvyšší bod hřebenovky)

Brod "Wallace Creek" - průsmyk "Forrester Pass" - tábořiště "Vindette Meadow"
Míle 770 - 786 na PCT + 2 míle tam a zpět odbočka k sekvojím
Celkem 20 mil

Včera jsem po sestupu z nejvyššího vrcholu Mount Whitney pokračoval o kousek dál na trase PCT až k brodu přes říčku "Wallace Creek". Na místo jsem dorazil až za šera, přebrodil se přes po pás hlubokou říčku a rychle zalezl do stanu.
Dneska ráno jsem vstal brzo za svítání a vyrazil po pěšině na další etapu podél hučící horské bystřiny.

Přes cestu se valí mohutný proud bočního potoka, který ani nevidím v mapě. Znovu zouvám boty a překonávám studený proud. Pak sestupuji po pěšině dolů do hluboké skalní soutěsky. Ve skalách rostou prastaré stromy s červenou vláknitou kůrou: sekvoje.  Nacházím se v nitru národního parku Sequoia.

Na skalním ostrohu znovu kontroluji mapu. Směr a vrstevnice nesedí. Teprve teď si uvědomuji, že jsem nejspíš na jiné stezce. Namísto hřebenovky PCT jsem se vydal po stezce "Junction Meadow trail", která směřuje hluboko dolů. Vařím ovesnou kaši na posilu a pak se vydávám 2 míle zpět dokopce a přes brod k dnešnímu výchozímu bodu. Kousek od místa, kde jsem v noci stanoval, je rozcestník. Včera jak jsem na místo dorazil za tmy, tak jsem sešel s pěšiny a rozcestník jsem úplně minul. Poučení pro příště: ráno vždy před odchodem zkontrolovat mapu :-)

Zpátky na PCT stoupám lesem k dalšímu rozvodněnému potoku (Wright Creek), přezouvám boty a překonávám rychlý proud, a pak stoupám ještě výš na hranici lesa. Semenáčky soutěží, který z nich se stane nástupcem staré padlé borovice.

Po přechodu holé pláně nad hranicí lesa ve výšce 3500 m pěšina opět klesá, tentokrát hustším porostem s jezírky a potůčky k další dravé říčce "Tyndall Creek". Po překonání proudu spolu s dalším hajkrem "Sunny" obědváme a pak se vydáváme opět vzhůru, směrem k obávanému horskému průsmyku "Forrester Pass" ve výšce přes 4000 metrů nad mořem.

Pacifická hřebenovka v nejvýše položené oblasti Sierra Nevada nevede přímo po hřebeni - to by bylo pouze pro profesionální horolezce. Pohoří překonává horskými údolími a celkem sedmi vysokohorskými průsmyky: Jména průsmyků jsou Forrester, Glen, Pinchot, Mather, Muir, Selden a Silver. Všechny průsmyky jsou vysoko nad hranicí lesa a sníh se zde obvykle drží až do pozdního léta. Forrester je první a zároveň nejvýše položený vysokohorský průsmyk na trase PCT.

Táhlým stoupáním míříme pomalu vzhůru. Řídký vzduch je znát, trochu se mi točí hlava, často zastavuji a zhluboka dýchám. Les brzy končí, objevují se první sněhová pole, vidím zamrzlá jezera a na obzoru vysoko nad sebou skalní průrvu v průsmyku "Forrester Pass".

Na úpatí nejstrmějšího výšlapu měním boty. Svah je částečně pokrytý sněhem, stezka se ztrácí a železné hřeby na podrážce orienťáckých bot přicházejí vhod. Spolu s dalším hajkrem vyrážíme na zteč. Sníh je zatím ještě dostatečně pevný a většinou se neboří. I ve výšce skoro 4000 m na osluněných místech kvetou horské skalničky.

Opatrně překračujeme závěrečné sněhové pole a jsme na nejvyšším bodě Pacifické hřebenovky: v sedle Forrester Pass, ve výšce 4000 m a na hranici dvou národních parků: Sequoia a Kings Canyon. Oběma směry se otevírá pohled na zamrzlá plesa, špičaté štíty a hluboká údolí v pohoří Sierra Nevada.

Severní svah je pokrytý o něco větším množstvím sněhu. Ještě před několika týdny tu byly hluboké neprostupné závěje. Naštěstí pro mě a ostatní nezkušené hajkry sníh taje závratnou rychlostí. Prvních zhruba 50 výškových metrů "lyžujeme" dolů po zasněženém svahu. Hřeby na podrážce bot dostatečně brzdí, abych se nerozjel moc rychle.

Z království sněhu a ledu pomalu klesáme zpátky do hustšího vzduchu. Tající sníh má místy narůžovělou barvu a miskovité tvary. Částečně stále ještě zamrzlá jezera a jezírka hrají nejrůznějšími odstíny modré barvy.

Všude tečou a bublají potůčky, napájené tajícím sněhem. Potůčky nabývají na síle a mění se v dravé horské říčky. Objevují se první stromy, stromů postupně přibývá, a za soumraku jsem v hustém lese. Přicházím do tábořiště, urychleně stavím stan a usínám za zvuku hučící horském bystřiny.