Saturday, July 2, 2016

Den 59: Horský průsmyk Pinchot Pass

Lanový most - skály v údolí řeky "South Fork Kings River"
Míle 800 - 813
Celkem 13 mil


V noci jsem dlouho nemohl usnout (cestovní horečka či očekávání neznámého?) a ráno vstávám za východu slunce, spolu s dalšími hajkry, tuláky a poutníky vařím k snídani horký čaj a vyrážím vzhůru směrem na třetí z průsmyků: Pinchot Pass, který leží 7 mil (12 km) dále a 3500 stop (1200 m) výše. Přecházíme houpavý lanový most přes dravý říční proud a míjíme milník s číslem 800. V lese se pasou jeleni.

Stezka stoupá stále vzhůru podél rozvodněné říčky s nespočetnými přítoky, které je třeba přebrodit. Na kamenech nás pozorují svišti.


Podél rozvodněné říčky stezka stoupá výš a výš. Dávám si pauzu k druhé snídani a mezitím mě zdraví hajkr "Bee", kterého jsem naposledy viděl za Kennedy Meadows a který během minulých dní stačil udělat odbočku dolů s hor do města Independence, dokoupit jídlo, a vyšplhat zpátky vzhůru. Bee pochybuje, jestli mi zásoby jídla vydrží až do 80 mil vzdálené osady "Vermillion Valley Resort" kde je další obchod s potravinami. Uvidíme, zatím ještě pár hrnků ovesných vloček, kuskusu a rýže v medvědím kontejneru mám. I když zásoby velice rychle mizí ...

Blížím se k horní hranici lesa a kousek od stezky je několik ledovcových jezer.


Ještě výš se objevuje první sníh. Horské hřbety jsou strakaté jako kočka Micka. Na obzoru mezi dvěma hřbety je vidět průsmyk Pinchot Pass.


Nahoře v průsmyku ve výšce kolem 12000 stop (3700 m) kvetou sytě modré kytky. Otevírá se pohled na další hluboké údolí, jezera a špičaté štíty. Připadá mi, že pohoří Sierra Nevada nemá konce.


Následuje zdlouhavý sestup "mrazovou pouští" s pásy sněhu a kamení. Všude po stezce i mimo stezku tečou proudy vody z tajícího sněhu.


Zastavuji se u studeného jezera Majorie, abych vysušil mokré boty. Voda v jezeře je úplně ledová.


Na cestě dolů se střídají další jezera a jezírka, říčky a potůčky, lesy a lesíky. Potoky se často větví a tvoří četné ostrovy.


Hustším lesem sestupuji k brodu přes říčku či spíše řeku "South Fork Kings river" (Králova řeka). Proud je neuvěřitelně rychlý a voda místy sahá až po pás. Rukama se chytám kamenů, abych neuplaval. Ještě že jsem mobil a nabíječku přemístil do nejhořejší části batohu...


Po překonání zatím nejnáročnějšího brodu stezka míří opět proti proudu lesem a horskými loukami. Kus od stezky nacházím ukrytý plácek na holém skalním ostrohu, stavím stan proti komárů a za hukotu burácející říčky usínám.



No comments:

Post a Comment