Den 63: Horský průsmyk Silver Pass a jezero Virginia

Tábořiště nad říčkou "Bear Creek" - tábořiště nad jezerem Virginia
Míle 873 - 892
Celkem 19 mil

Dnešní úsek Pacifické hřebenovky startuji na skalním výchozu nad "Medvědím potokem" (Bear Creek). Před sebou mám poslední ze sedmi velehorských průsmyků: "Stříbrný průsmyk" (Silver Pass). Pěšina prochází věkovitým smíšeným pralesem pod borovicemi, smrky a osikami.

V Čechách by takový prales určitě byl národní přírodní rezervace. Odumřelé stromy poskytují spoustu hnízdních dutin pro nejrůznější druhy ptáků. Z ptáků o sobě nejvíc dává vědět sojka. V lese žije několik druhů sojek, a na rozdíl od české sojky obecné mají pronikavě modré zbarvení a na hlavě nápadný chochol.

Za svitu vycházejícího slunce sestupuji po pěšině pralesem hluboko do údolí říčky Mono Creek. Stezka překonává bystrý tok po železné lávce. Kousek odtud je přehrada "Edisonovo jezero" (Lake Edison) s přívozem do turistického střediska "Vermilion Valley Resort". Díky včerejším štědrým darům jídla z Muirova ranče mám v medvědím kontejneru bohaté zásoby a navíc přívoz stojí dost peněz, a tak pokračuji po stezce proti proudu potoka, s cílem do pátku dorazit do města Mammoth, kde mám na poště balíček s mapami na další etapu. Kousek proti proudu stezka překračuje dravou říčku po kolena hlubokým brodem.

Kousek nad brodem potkávám rangera se psem a skupinou dobrovolníků, kteří pracují na údržbě stezky. Jenom díky vytrvalé práci dobrovolníků je stezka stále průchozí! Jestli se někdy v budoucnu vrátím do USA, tak bych určitě chtěl pár dní jako dobrovolník na stezce strávit. Ranger kontroluje můj permit a ptá se, kde plánuji tábořit. Říkám, že ještě nevím, buď v příštím údolí za průsmykem nebo u jezera Virginia a rozhodně na holé půdě, skále nebo v jehličí (mimo vegetaci). Ranger mě poučuje, že ne všechny tábořiště vyznačená v mapách PCT  jsou vhodně umístěná. Některá "tábořiště" jsou příliš blízko vody nebo příliš blízko u stezky. Nejvhodnější je tábořit na skrytém místě, nejméně 50 m od stezky a od nejbližšího vodního zdroje. V minulých dnech jsem občas tábořil spolu s dalšími hajkry příliš blízko vody. Od teď se budu snažit lépe dodržovat zásadu "Leave no trace" a vždycky v dostatečném předstihu najdu dobře ukryté místo, mimo travní porost, nejlépe v písku nebo na kameni, a dostatečně daleko od vody, abych po sobě nezanechal žádné stopy a aby divočina zůstala divočinou.

Stezka stoupá mezi skalami s prastarými sekvojemi; překonává studený a rychle tekoucí potok dalším brodem; a pak stoupá po kamenných "schodech" pod vodopád.

Po prudkém a náročném výstupu po vysokých schodech se ocitám nad horní hranou vodopádu.

Na skalisku nad vodopádem vařím kuskus a ovesné vločky na dodání energie na závěrečný výšlap. Celkově je převýšení od říčky Mono do průsmyku kolem 3100 stop (1000 výškových metrů). Pofukuje a komáři jsou pryč.
Následuje rovinatý úsek horskou loukou a podél jezera, další strmé stoupání nad hranici lesa, přechod několika sněhových polí a pak závěrečné serpentiny na vrchol průsmyku "Silver Pass" ve výšce 10900 stop (3250 m) nad mořem.

Na severní straně Stříbrného průsmyku je docela dost sněhu. Stopy sněhem vedou všude možně, několikrát kontroluji mapu, a přesto stezku ztrácím. Znovu ji nalézám u jezera Chief na horní hranici lesa. Suším od sněhu promočené boty a klesám do údolí Rybího potoka ("Fish Creek"). Cestou mě dohání hajkr "Socks".

Dravý Rybí potok překonáváme po železné lávce. Podél pěšiny kvetou lesní jahody. A na obzoru se znovu rýsuje kupovitý bouřkový mrak.

Z údolí odbočujeme na sever do příkrého svahu. Pěšina naštěstí nestoupá do svahu přímo, ale (tak jak je na PCT obvyklé) rozvážně a pomalu desítkami serpentin. Připadám si jako dravec co se nechává vzhůru vynést stoupavými vzdušnými proudy. Meandry potoka pod námi sledujeme z ptačí perspektivy.

Na vrcholu svahu se nachází kamenitá náhorní plošina a za ní sytě modré jezero Virginia ve tvaru amerického státu Virginie. Hladina jezera je vysoko a zaplavuje stezku. Sundávám boty, brodím se na ostrov (na mapě vyznačený jako poloostrov) a pak na druhý břeh. Je načase vyhledat skryté místo na přespání.

V sedle nahoře nad jezerem takové místo objevuji: mezi stromy a skalami na rovince v jehličí. Na kameni vařím vydatnou večeři a pak ještě ovesné vločky s oříšky od babičky a dýňovými semínky z Muirova ranče, stavím stan proti komárům a s plným žaludkem spokojeně usínám.