Den 87: Poutní kostel v Sierra City

Skalní plošina nad údolím Milton Creek- skalní ostroh nad městem Sierra City
Míle 1187 - 1202 na PCT + 5 mil tam a zpět na odbočce do Sierra City
Celkem 20 mil

Dneska je neděle: odpočinkový den! Skoro ještě za tmy vstávám a vyrážím po stezce dolů do údolí, abych se ráno dostal do městečka Sierra City. Rychle se rozednívá, v lese zpívají ptáci, a stezka klesá do údolí říčky Milton Creek, kterou překonává po několika mostcích.

S klesající výškou přibývá listnatých stromů: objevují se duby, javory a lípy.

Odbočuji z trasy PCT, procházím autokempem, zdravím probouzející se táborníky, a po lesní silnici přicházím do městečka Sierra City.

Hornické město Sierra City bylo založeno v 19. století v období Kalifornské zlaté horečky. Tehdy zde žilo několik tisíc obyvatel. Architektura nápadně připomíná městečka v českém pohraničí.

V městečku je knihovna, několik hospůdek, pošta, smíšené zboží a také kostel. S radostí zjišťuji, že nedělní bohoslužba je v 9:30. Mám ještě čas zajít na kafe a po týdnu se i osprchovat. Jako veřejná sprcha slouží domek vedle kostela. Studená voda ve sprše teče na jedno stisknutí tlačítka půl minuty. Maximální dovolený počet stisknutí je kvůli šetření vodou 6, tj. celkem 3 minuty sprchování.

Osprchovaný jdu do kostela, kde se schází asi 20 lidí včetně dvou poutníků - hajkrů. Místní farnost je k hajkrům - poutníkům velice přátelská, mohou nejen využít sprchu, ale i zdarma stanovat na farní zahradě. Bohoslužba začíná pozdravením pokoje, následují společné přímluvy, vyznání víry, a čtení Božího slova. Paní farářka má kázání na téma "úklid domu", v mém případě "úklid stanu". Nemusím předstírat, že ve svém duchovním stanu mám uklizeno. Dokonale za mě uklidil Kristus svou obětí.

Po bohoslužbě následuje malé pohoštění. Pak jdu do obchodu se smíšeným zbožím, kde kupuji rajče a pytlík oříšků. Na zápraží vysedává několik hajkrů, kteří z elektrické zásuvky dobíjí své nenasytné mobily. Přidávám svůj mobil i záložní baterku. Za rohem obchodu se nachází bohatý hajkr box. Beru si z něj dva pytlíky ovesných vloček a několik pytlíků čaje, naopak do hajkr boxu dávám dvě plastové lahve, které jsem našel po cestě. Beru si i anglický překlad bible a část pruvodce na příští úsek PCT. Budou-li moc vážit, tak je vždycky můžu věnovat do hajkr boxu v příštím městě.

V odpoledních hodinách vyrážím zpátky směrem na stezku. Nejprve se ale zastavuji u říční tůně, která je natolik hluboká, že se do vody dá skákat. O vyhlášené tůni mi řekl jeden z návštěvníků kostela. Místní holky a kluci skáčou do vody šipku, a tak se taky přidávám. Pak vařím k večeři kuskus s čerstvým rajčetem a listnatým lesem začínám stoupat vzhůru.

Jsem zpátky na PCT a po úzké lávce přecházím soutěsku řeky Yuba. Pak stoupám do kopce desítkami serpentin.

Asi uprostřed stoupání je studánka a nad rozcestníkem se studánkou nápis: "Kanada, baby!" Nejsem baba a tak se do Kanady nemusím hnát :-) Tankuji dostatek vody na zbytek stoupání, slunce se schovalo za kopec a už není takové horko, a za chvilku jsem nahoře na kopci.

Stezka vede po vrstevnici suťovým polem vysoko nad městem Sierra City, míjí staré důlní výsypky a další pozůstatky po těžební činnosti, a také milník č. 1200.

Na posilu si dávám ještě jednu porci vloček, zdravím se s hajkrem z Polska, a pak jdu po vrstevnici dál až na skalní výběžek, kde za soumraku objevuji ploché místo na přespání. Usínám pod širákem za zvuku houkaček jezdců na čtyřkolkách v údolí a houkání sov v nedalekém lese.