Wednesday, July 13, 2016

Den 71: Slané jezero Mono Lake

Kemp Tuolumne Meadows - jízda autobusem k jezeru Mono a zpět - tábořiště ve skalách nad řekou Tuolumne
35 mil autobusem + 3 míle od návštěvnického centra k jezeru Mono a zpět + míle 942 - 947 na PCT
Celkem 8 mil


Po včerejší exkurzi do Yosemitského údolí dneska využívám možnost svést se autobusem na opačnou stranu hřebene Sierry, k bezodtokému jezeru Mono Lake. V USA není obvyklé, aby v tak malé osadě jako Tuolumne Meadows zastavoval autobus. Díky společnosti "Yosemite Area Transit" (YARTS) mají turisté možnost se dopravit do měst v okolí národního parku a nemusí jezdit všude autem. Na zastávce u piknikových stolků vařím čaj a ovesné vločky. Za chvilku přichází Legend a jeho pomocníci, a pro všechny příchozí ranní ptáčata chystají kafe a palačinky. Rád si taky dávám kafe a pak už přijíždí autobus. Zhruba po 40 minutách jízdy přes horský průsmyk Tioga vystupuji u návštěvnického centra Mono Basin. Je tu proti horám docela horko a cítím suchý vzduch pouště. Pode mnou se rozprostírá jezero.


Od návštěvnického centra vede k jezeru naučná stezka. Podél stezky rostou pelyňkové keře a místy vystupují na povrch tufové skály, které vznikly pod vodní hladinou. V jedné ze skal je vytesán skalní přístřešek.


Povalový chodník vede na břeh jezera. Podobně jako jiná bezodtoká jezera (Velké Solné, Sevan, Balchaš ...) patří i jezero Mono ke kriticky ohroženým vodním plochám. Během 20. století v důsledku odběru vody z přítoků klesla hladina o 20 m a objem se zmenšil na polovinu. Až v 90. letech se díky úsilí místních obyvatel podařilo odběry omezit a pokles hladiny zastavit. Voda je slaná (třikrát víc než oceán) a nežijí zde žádné ryby. Zato je jezero plné korýšů. Odhadem jich zde žije několik miliard.


Vracím se do informačního centra se zajímavou expozicí o jezeře, jeho okolí a o životě místních indiánů, kteří se mimo jiné živili larvami hmyzu.


Pak už mi jede autobus zpátky do Tuolumne Meadows. Do autobusu nastupuje i cyklista, který sem dojel až z Montany.


V obchodě v Tuolumne meadows dokupuji zásoby jídla: ovesné vločky, rýži, a kupuji i avokádo, konzervu fazolí, tortilly, česnek a oblíbenou hořkou čokoládu "Endangered Species". O tortilly s náplní rýže, fazolí, avokáda a česneku se dělím s ostatními hajkry. Ti mi na oplátku nabízejí pivo, oříšky a rozinky. Kolem páté odpoledne jsem připravený znovu vyrazit na trasu Pacifické hřebenovky.


Podél stezky jsou rozmístěny poučné panely o rostlinách a zvířatech horských luk.


Stezka vstupuje do lesa a sleduje tok řeky Tuolumne s tichými tůněmi i divokými peřejemi. Nad peřejnatým úsekem se tyčí skalní ostroh, kde objevuji skryté místečko k přespání. Už je skoro tma a komáři asi spí, a tak usínám jen tak pod širákem pod klenbou mléčné dráhy a pozoruji padající hvězdy.



No comments:

Post a Comment