Den 61: Horský průsmyk Muir Pass a kotlina Evolution Basin

Tábořiště u řeky Middle Fork King's River - tábořiště u řeky San Joaquin
Míle 834 - 853
Celkem 19 mil

Brzy ráno rychle balím stan a mířím vysoko zhůru podél horské bystřiny a vodopádů k prvnímu jezeru pod průsmykem Muir Pass.

Potoky protékají tunely pod tlustou vrstvou sněhu...

Kolem zamrzlého jezera se škrábeme strmým zasněženým svahem do průsmyku Muir Pass. Tento průsmyk byl pojmenován po Johnu Muirovi, přírodovědci a spisovateli, který se zasadil o ochranu divočiny a vznik národních parků Yosemite a Sequoia.

V nejvyšším bodě průsmyku se nachází kamenná útulna "John Muir Hut". Na přicházející hajkry dohlíží svišť. Spolu s dalšími poutníky si dáváme krátkou pauzu, a pak se vydáváme do království sněhu a ledu.

Jezerní kotlina Evolution Basin severně od průsmyku je stále ještě pod sněhem. Skoro 3 míle (5 km) pochodujeme souvislou vrstvou sněhu. Opatrně kladu jeden krůček za druhým do stop předchozích hajkrů. Je 10 dopoledne a sníh zatím většinou ještě člověka udrží. Jenom v blízkosti skalních výchozů se sníh začíná bořit. Občas jsou slyšet potoky, tekoucí přímo pod námi pod sněhem.

Jezero Wanda je kompletně pokryté ledovou vrstvou, která se na povrchu mění v ledovou "kaši". Níže položená jezera: Safírové a Darwinovo jezero jsou již rozmrzlá. U Darwinova jezera končí poslední sněhová pole. Na kamenech suším promočené boty a ponožky. Mezitím za kopcem rychle narůstají kupovité mraky.

Je slyšet první hrom. Skoro běžím, abych se dostal dolů do údolí a pod první stromy. Jsem v horském lese, když vidím první blesk a na hlavu mi dopadají první dešťové kapky. Na dosavadním přechodu PCT je to první déšť od 10. května!
Slabý déšť přechází v docela silný liják. Říčka "Evolution Creek" se na dně údolí rozlévá a místy zaplavuje okolní louky. Na loukách se pasou jeleni a déšť pomalu ustává. Pro překonání říčky za vysokého stavu je vyznačena alternativní trasa. Říčka je zde širší a hlubší, ale neteče tak rychle, jako v místě obvyklého brodu.

Dál po proudu říčka zrychluje tempo a nakonec padá vodopádem hluboko dolů do údolí řeky San Joaquin. Na obloze znovu narůstají  bouřkové mraky a dole v hlavním údolí se přidávají hromy, blesky a obrovské kapky.
Schovávám se pod mohutnou borovici. Její koruna je natolik hustá, že proprší až po hodině silného deště. Vařím horký čaj na zahřátí, stavím pod borovicí stan a doufám, že ve stanu přes noc zůstanu aspoň trochu v suchu.